-
Nejnovější
-
Černý humor
-
Období
Muž čeká hodiny na chodbě před operačním sálem.
Po strašně dlouhé době se otevřou dveře a na chodbu vstupuje unavený a smutný chirurg.
Pomalu si přisedne k zhroucenému manželovi a tichým, soucitným hlasem říká:
,,Dělali jsme co jsme mohli, ale Vaše paní upadla do dlouhodobého hlubokého kómatu.''
Manžel vytřeští oči a ptá se: ,,Co já teď budu dělat?"
,,No, budete se muset o ni denně starat. Každé dvě hodiny ji otáčet, aby neměla proleženiny a krmit ji hadičkou s umělou výživou, vyměňovat ji pleny, když se pomočí
a umývat jí, když se pokálí. Budete na ni muset celé hodiny vlídně mluvit, laskat ji ve vlasech, protože je možné, že všechno vnímá a ona se třeba za dvacet let z kómatu probere, usměje se na Vás a opět upadne zpět do kómatu......''
Chlap mezitím zežloutl, zfialověl,
zezelenal a totálně se rozklepal.
Doktor se k němu nakloní, plácne ho chlapácky po zádech a rozšafně povídá:
,,Nebojte se, dělám si prdel - samozřejmě umřela."
Další vtipy z kategorie
Jak poznáte teplého nekrofila?
Zneuctil památku T. G. Masaryka.
-
+


15. 12. 2011
V noci v hotelu někdo silně tluče na dveře. Probuzený se ptá: „Kdo je tam?”
„Hotel hoří!”
„To jste se zmýlili. Já nejsem hasič. Já jsem host!”
-
+


15. 12. 2011
Jací by neměli být zaměstnanci v Temelíně?
Výbušní.
-
+


15. 12. 2011
Co je největší hloupost?
Ptát se pyromana, jestli nemá oheň.
-
+


15. 12. 2011
„Nebyla vaše dcera někdy teď v Africe?” ptá se chirurg pozůstalé.
„Byla,” podiví se matka.
„Pak se všechno vysvětluje, paní Doubková,” pokračuje doktor. „To, co jí vyžralo žaludek, nebyl žádný nebezpečný parazit, ale zřejmě se zapletla s nějakým kanibalem.”
-
+


15. 12. 2011
Al-Káida děkuje všem světovým médiím za spolupráci.
-
+


15. 12. 2011
Pitva prokázala, že pacient zemřel při pitvě.
-
+


15. 12. 2011
Co udělá kanibal, když ho pálí žaludek hlady?
Sní hasiče.
-
+


15. 12. 2011
Víte, že v Praze při povodních umlátili listonošku?
Přišla vybírat nedoplatky za vodu.
-
+


15. 12. 2011
Žena na smrtelné posteli, manžel klečí u lůžka a drží ji za ruku a tiše pláče. Ženiny bledé rty se pohnou: „Drahý, musím...”
„Drahá, nic neříkej.”
„Drahý, musím ti něco říct. Musím se přiznat.”
„Drahá, nic neříkej. Není se k čemu přiznávat. Všechno je v pořádku.”
„Ne, není. Musím zemřít s klidem v duši. Musím se přiznat, drahý, byla jsem ti nevěrná.”
Manžel ji pohladil. „Drahá, netrap se tím. Vím o tom všechno. Proč myslíš, že bych tě jinak otrávil?”
-
+


15. 12. 2011